zápis n.20

26.02.2018

Tyjo, tak si tu píšu už dvacátej zápis. To bych asi měla bouchnout šáňo, ne?

Pravda je ta, že jsem se teď měla tak strašně dobře poslední dobou, že jsem vůbec neměla vůli se vracet někam zpátky a šťourat se sama v sobě, bála jsem se, že si to rozhážu s Vesmírem, Bohem, vším a hlavně sama se sebou. Že se znova potopím sotva jsem se vynořila a nadechla.

Nechtělo se mi. A tak jsem nepsala. Nepublikovala. Nesdílela. Nepřemýšlela a pokud ano, snažila jsem se to před sebou utajit.

Až dneska jsem se nadechla, nemůžu to udržet, musím to ze sebe dostat. Jsem vděčná.

Odjela jsem a zůstávám. Budu se vracet s plnou náručí a navíc domů. 

Tak tohle je život, ta naděje? 

Zrní - Když se ztratíš https://www.youtube.com/watch?v=3EsLaO0w5E4